Okolo hranic – 4. a 5. etapa

4. etapa Uherský Brod –Šumná

Velká Javořina
Velká Javořina

V září 2012 nás čeká jižní Morava, tentokráte na 4 dny. Pája už přezbrojil na lehokolo, já jedu ještě na Šemíkovi. No, a protože naše trasa začíná v Uherském Brodě, domlouvám si s AZUBákama schůzku na vyzkoušení lehokola. Honza Galla mě půjčuje Maxe, učí mě na něm jezdit a já si ho poctivě projíždím do Nivnice. Během chvíle jsem si leháro naprosto zamiloval. Vrátili jsme se a pak jsem přesednul zpátky na Šemíka. No, nejradši bych pokračoval na leháru… 🙂 Taky jsem ho na podzim pořídil. Po zkušební jízdě valíme k hranicím směr Bílé Karpaty. Už je docela pozdě,ale daří se nám dostat kousek pod Velkou Javořinu.Tam kempujeme. Je září, tak říkám Pájovi, abychom nestavěli stan na louce, ale v lese (po loňských zkušenostech s jeleny v říji). To se ukázalo být osvíceným nápadem, v noci na louce jeleni troubili a asi proběhl i nějaký ten souboj. Z lesa jdou zvuky jako ze ZOO, do čelovky mě narazí lišaj, je to tu hodně živé.

4. etapa
4. etapa
Přes Moravu
Přes Moravu

Hned zrána vyjíždíme na Velkou Javořinu –hlavního vrcholu jinak rovinaté etapy. Pak postupně sjíždíme Do Velké nad Veličkou, Radějova a Sudoměřic. Pak už začíná nekonečná rovinatá nuda lužními lesy a kolem regulovaného toku Moravy. První nezáživný úsek hraničního putování. Nedaleko Lanžhotu na jezu brodíme Moravu (voda je sotva po kolena) a jedeme do městečka na večeři. Na noc míříme k česko-rakousko-slovenskému trojmezí na soutoku Moravy s Dyjí. Cestou nás překvapí, kolik je v lese zvěře, a naživo cca 50 metrů od nás vidíme souboj 2 jelenů! Uleháme za šera 500 m od soutoku.

Rybářské chatky na soutoku Dyje a Moravy
Rybářské chatky na soutoku Dyje a Moravy

Po signálce podél Dyje přejíždíme do Valtic a Lednice. Tento kraj nám k srdci nepřirostl. Všude plno lidí a nikde nic. Chuť si zpravujeme na Pálavě –konečně kopečky. V Pavlově vaříme preso a pak už se vezeme Pálavou. V Mikulově kouknem na zámek a pokračujeme do Březí, kde má Pája tetu, u které jsme domlulvili nocleh. Otevřela se nejedna láhev znamenitého vína… Podzimní návštěva jižní Moravy se vším všudy.

Atmosférka jižní Moravy
Atmosférka jižní Moravy
Humbuk na Hatích
Humbuk na Hatích

Více měně po signálkách putujeme dále. Cesta ubíhá, jediné vytržení z pohody nás čeká na hraničním přechodu Hatě, kde nevěřícně zíráme na příšerný disneyland. Najednou jsme v Podyjí, přejíždíme řeku, stoupáme okolo vinice Šobes a v Šumné stopujeme rozjíždějící se motoráček. Naházíme do něj kola a vyrážíme na Vysočinu. Spojení domů je dost mizerné a ve vlaku si posedíme pěkných pár hodin.

5. etapa Třebíč –Železná Ruda

5. etapa
5. etapa
Vranovská přehrada
Vranovská přehrada

Zatím nejdelší, 5denní etapa, tentokrát už na lehokolech. Po zkušenostech s cestováním ze Šumné volíme mnohem rychlejší variantu vlakem do Brna a Třebíče a dál po vlastní ose. Do Šumné je to rychlopřesun.Pak pokračujeme do Vranova. Zkoušíme zkratku. Ta nevyjde a já tam, nečekaně, píchnu. Lepení jsme oba zapomněli doma, tak tahám rezervní duši, ale s velkou nelibostí zjišťuju, že na ní mám standardní auto ventilek, což je problém, protože mám vysoký ráfek, do kterého je potřeba long ventil. Nicméně není na výběr, duši vyměňuju a dofukujeme ji jen s málo nasazenou pumpičkou, tzn. že při každém fouknutí musíme přetlačit ventil. Je to děsná pakárna a střídáme se na tom asi 20 minut. Ve Vranově ještě přifukuju na benzince. První cyklokrám jsme potkali až ve Slavonicích, ale do té doby se naštěstí nic nestalo. Stan stavíme nad přehradou za Lančovem.

Nocleh v losím rojónu
Nocleh v losím rajónu

Ráno zastavujeme u zříceniny Corštejn a pokračujeme na Slavonice, cesta sype jako po másle. Ve Slavonicích oběd, pak valíme na Landštejn, do Bystřice a na nejsevernější bod Rakouska. Dneska nám to mimořádně jede, tak svištíme hlubokými lesy až do Českých Velenic, cestou jen jedna zastávka na uvaření kafe. Z Velenic to dotáhneme za Nakolice a kempujeme v lese. Před spaním se bavíme o tom, že tu žijou losi a jaký to jsou agresivní svině. Na konci rozhovoru za stanem zaštěkal srnec a já z toho měl málem infarkt.

Pohoří na Šumavě
Pohoří na Šumavě

Do Novohradských hor nastoupáváme přes Dobrou vodu,kolem Huťského rybníku se po krásné cyklotrase promotáme až do Pohoří na Šumavě. Dál trochu klesáme a po signálkách přijedeme do Dolního Dvořiště. Spouští se vytrvalý déšť, který nabývá na intenzitě. Dojíždíme do Studánek, tam už se to nedá. Jdeme se ohřát do hospody, kde čekáme až do soumraku, ale pořád leje jak z konve. Nicméně to rozseknout musíme, tak se vydávámedo nečasu. Hospodský do nás na cestu naleje slivovici na prohřátí a my vyrážíme do kopce nad vesnicí. Cca za 1 km nacházíme rozumnej plácek a úplně promoklý stavíme stan.

Za pošmourného počasí jedeme podél hranic dál: někde za Pasečnou špatně odbočujeme, sjíždíme dolů a najednou koukáme, že baráky okolo vypadají jako rakouské… a taky že jo. Dali jsme si smyčku navíc.

Nechtěný výlet do Rakouska
Nechtěný výlet do Rakouska
Schwarzenberský kanál - geniální rovinka napříč Šumavou
Schwarzenberský kanál – vítaná rovinka napříč Šumavou

U Korandy křížíme Schwarzenberský kanál. Kopců už máme pomalu dost, a tak se rozhodujeme využít této geniální stavby a svézt se po rovince. Jedeme vedle něho dobrých 30 km. Hodně nám ulehčil cestu. Je pěkně chladno, máme na sobě skoro všechno oblečení. Spíme pár km za Strážným, u jedné parádní vyhlídky s posezením. V nocipřijíždí na louku auto, čekáme, co se bude dít. Vyklube se z toho nějaká šlápota, kterou si někdo odvezl zřejmě na oblíbené místečko. Usadí se na stole, kde jsme vařili večeři a nás si vůbec nevšímají. Zá půl hodiny je hotovo a zdekujou se pryč.

Z chladného počasí jsem chytl zánět achilovky, začíná mě to zlobit. Cítím jicelý den. Jedeme přes Kvildu a Modravu, pak už to bolí moc, tak etapu krátíme a jedeme už z Železné Rudy.

Coffee break
Coffee break