Rumunsko 2010 – Fagarash

1008 Fagaras 232

Dnes si dáme trochu archivní záležitost, pěší výlet v Transylvánii s Pájou. Vše bylo napsáno v roce 2010.

Šachy při čekání v Sibiu

Šachy při čekání v Sibiu

Fagarašská pouť započala pátečního odpoledne 6.8.2010 v Brně. Pomocí CA Jenda jsme se nechali dopravit do Simerie. Cesta probíhala poklidně, až na tříhodinové video irských tanců, které nám dočasně snížilo inteligenci. Ani cesta do Sibiu nezasluhuje žádnou zmínku. První zajímavá záležitost nastala až při čekání na mikrobus do města Fagaraš. Mikrobusy jakési rodinné firmy sice dorazily dokonce dva, ale počet cestujících jejich kapacitu citelně převyšoval. Panimáma, vedoucí klanu, zavedla silně subjektivní síto, takže nabírala pouze známé, domorodce a lidi cestující až na konečnou. Na nás se tedy nedostalo.

Podcházení hor

Podcházení hor

Nejprve jsme zvažovali náhradní dopravu taxíkem, ale pak jsme došli k závěru, že taxi by urazil naši cestovatelskou čest. Našli jsme si tedy vlak, který nás dovezl zhruba do třetiny plánované cesty do vesnice Porumbacu. Odtud jsme se vydali za deště k úpatí hor. Podařilo se nám stopnout místního napomádovaného frajera se slečnou. Svezl nás asi šest kilometrů do Porumbacu de Jos. Znalí místních poměrů jsme mu chtěli za svezení nabídnout 5 Leu, ale to hovado si řeklo o 30 (cca 180 Kč). Po chvíli dohadování jsme mu nechali 10 a šli pryč. Začali jsme postupovat podél hor k nástupu. Cestu lesem nám výrazně usnadňovala výborná mapa nakladatelství Dimap. Nastala noc a s ní přišla silná bouřka, která se nad námi točila zhruba 3 hodiny. Výborná zkouška pro náš stan, který vše ustál.

Prudký nástup po skoro nepoužívané pěšině. Viděli jsme tu rysa.

Prudký nástup po skoro nepoužívané pěšině. Viděli jsme tu rysa.

Další den přecházíme transfagarašskou magistrálu a pokračujeme v postupu až k místu, kde začíná nástup k chatě Podragu. Na výběr máme z prochozené červené a neprochozené modré cesty se starým značením. S vidinou zajímavějšího a méně frekventovaného začátku vybíráme modrou. Už hledání jejího počátku nám napovědělo, že značení nebude zrovna bít do očí. Cesta vede do strmého kopce po neviditelné stezce, takže chvílemi jdeme podle značení, chvílemi podle odhadu a chvílemi bloudíme. Při bloudění potkáváme mezi stromy krásného rysa. Majestátní kousek! Hledáním cesty jsme ztratili dost času a k pramenu, který je zároveň křižovatkou s lépe značenou cestou, dorážíme v podvečer. Ještě chvíli jdeme, ale pokročilá hodina nás nutí postavit stan na hřebeni vedle skály. Se soumrakem přichází další silná bouřka. Blesky lítají v hojném počtu všude kolem. Jeden z nich uhodil do skály za stanem, až se pod námi zachvěla země. Stan naštěstí opět nezklamal.

Inverze

Inverze

Foukalo z jihu, mraky ěli ze severu, tak je vítr hned vracel zpátky

Foukalo z jihu, mraky šli ze severu, tak je vítr hned vracel zpátky

Následující den přicházíme k chatě Podragu a vystupujeme na hlavní fagarašský hřeben po kterém budeme dalších pět dnů pochodovat. Trasu se mi nechce podrobně popisovat, neboť tak již učinila spousta dalších lidí ve svých cestopisech. Jen ve stručnosti: cestu jsme zahájili směrem k nejvyšší hoře Rumunska Moldovneau, pod kterou jsme spali. Pak jsme se obrátili o 180° a vyrazili západním směrem. Dva dny jsme šli po mírné pěšině a spali u jezer Caprei a Caltun.

Struga Dracului

Struga Dracului

Poté následovala šťavnatější část s mnoha řetězy a lezením. Vystoupili jsme Dračí slují (Struga Dracului) na horu Negoiu a odtud přes ostrý hřeben na vrchol Serbota. Od této chvíle cesta opět zmírnila a nechala nás v poklidu opustit hory. Během putování po hřebeni jsme potkávali víc lidí, než bychom čekali a ještě více ovcí, které bizarně lezli i na ta nejprudčí místa ve výškách okolo 2300 m. Fagarašské počasí na nás bylo, i přes svou špatnou pověst, milosrdné a tak naší největší chmurou bylo, že jsme neměli opalovací krém.

Hřeben k Serbota

Hřeben k Serbota

Dožírání po sestupu

Dožírání po sestupu

Po sestupu jsme se omyli v horském potoce a vyrazili do vesnice Turnu Rosu, kde jsme v místním magacinu nakoupili užasný ovčí sýr a snědli ho ve společnosti místních dělníků. Noc jsme chtěli strávit někde za vsí. Když jsme však šli kolem nádraží a zjistili,že za chvíli jede vlak do Sibiu, změnili jsme plány a rozhodli se přečkat noc tam. Rozhodnutí to bylo osvícené, protože v Sibiu byl shodou náhod metalový festival, který nám výrazně pomohl zkrátit noc. Přidala se k nám skupina rumunských metláků, kteří nás pozvali do jejich místního klubu hned za nádražím. K ránu opouštíme jejich společnost a jedeme vlakem do Devy, kde nás má naložit autobus Jendy na zpáteční cestu. Město komunistického ražení není nijak zajímavé, takže vyrážíme na kopec k místnímu hradu, kde dospáváme probdělou noc. Večer přijíždí Jenda a my se vydáváme zpátky do Čech. Arivedere, Romania! …zase za rok 🙂

Pramen u nástupu

Pramen u nástupu

Jezero Podragu

Jezero Podragu

Chata Podragu

Chata Podragu

1008 Fagaras 064

Nejvyšší hora Rumunska - Moldoveanu (2544m)

Nejvyšší hora Rumunska – Moldoveanu (2544m)

1008 Fagaras 123

Medvěd před námi neutekl

Medvěd před námi neutekl

Lacul Balea u Transfagarašské magistrály

Lacul Balea u Transfagarašské magistrály

1008 Fagaras 172

Lac Caltun

Lac Caltun

Struga dracului

Struga dracului

Serbota

Serbota

1008 Fagaras 2751008 Fagaras 2951008 Fagaras 334

Metalfest v Sibiu

Metalfest v Sibiu

Družba s místními metláky

Družba s místními metláky

Čekání na bus a dospávání v Devě

Čekání na bus a dospávání v Devě

Příspěvek byl publikován v rubrice Deníky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
30 − 8 =