deník – 3. stránka – Zdenálov.cz

Balkán lehokolmo 2015 4.část – Černá hora

Pá 19.6. Brod – Pivsko jezero

Někdy se vyplatí si o cestě nezjišťovat zbytečně moc dopředu, člověk pak někdy čumí s otevřenou pusou. Přesně to se nám dnes stalo. Prijížděli jsme údolím Driny a Pivy, čekali jsme hezké kaňony, ale realita výrazně předčila očekávání. Z Brodu vyrážíme po silnici různé kvality, máme tu nové úseky, ale většina je rozkopaná a asfalt je v lepším případě v jednom pruhu. V jednom rozkopaném místě, kde se musí protijedoucí auta pouštět, u nás zastavují Slovenští vojáci a dávají se do řeči. Pokračovat ve čtení “Balkán lehokolmo 2015 4.část – Černá hora”

Balkán lehokolmo 2015 3.část – Bosna

Út 16.6 Gornji Vinalje – Blagaj

Při výjezdu z louky jsme si mohli v klidu prohlédnout, co nám včera ukryla tma – panorama celého Biokova v čele s vrcholem Sveti Jure. Na Hranici nám zbýval cca kilometr, celníci si nás zvídavě prohlíželi, ale zachovali svoje dekorum a na nic se neptali. Sjíždíme do Posušje, hledáme banku a proměňujeme zbylé kuny na konvertabilní marky. Po směně hned zapadáme do nejbližší kavárničky na ranní dávku kofeinu. Tenhle zvyk jsme si tu oblíbili. Tolik kafe jako na týhle dovolený nevypiju za celý rok. V tom horku to fungovalo výborně. Člověk nejenže nabral energii, ale také se zavodnil (velká sklenice vody ke kafi tu je samozřejmostí). Rozhodně to funguje mnohem lépe než samotná voda. Pokračovat ve čtení “Balkán lehokolmo 2015 3.část – Bosna”

Balkán lehokolmo 2015 2.část – Zbytek Chorvatska

Čt 11.6. Banjol – Gorica

Z kempu mizíme v 8. Chceme hodit očko do přístavu Rab a zjistit, jestli se na Pag dostaneme dřív než v 7 večer trajektem. Už cestou nás odchytávají lodní taxikáři, , jednotná taxa je tu 250 kun do Lunu. Chladíme je, tágo si můžeme vzít vždycky. Městečko je hezké, ale je tu hrozně nepříjemnej ruch, na náš vkus moc, moc turistů. Nakupujeme a dáváme sváču v parčíku. Pak chceme objet zbytek přístavu a u náměstí vidíme íčka. Jdeme se tam zeptat na možnosti přepravy a hodně ochotný pán nás za ruku dotáhnul před kancelář, aby nám ukázal lodičku před náměstím, která pravidelně odjíždí v poledne. Paráda. Máme hodinu, tak si u něj ještě nabíjíme tablet a vedle dáváme kafíčko. Pokračovat ve čtení “Balkán lehokolmo 2015 2.část – Zbytek Chorvatska”

Balkán lehokolmo 2015 1.část – K moři, chorvatské ostrovy

Pá 5.6 Vysoké Mýto – Kalsdorf

Pro ušetření času se chceme posunout RailJetem do konečné stanice, tedy do Grazu. Lístky máme na 12:18 z České Třebové. Jelikož jsme nestačili pořádně potrénovat a ještě nám jaksi chybí odhad, jak rychle pojedeme, tak si dáváme fóra a z VM vyrážíme už v 9. Cesta je na pohodu, všechno klape na pašáka. V ČT se celkem peru s přenášením kol s bagáží po shodech a rozhodli jsme se, že příště bagáž sundáme. Nakládka do vlaku proběhla celkem dobře, jen průvodčí nám vymlouval, že se kola nevejdou na háky. Ze zkušeností už ale víme, že to o pár centimetrů vychází a tak jsme ho brzy přesvědčili, že máme pravdu. Jízda trvala něco přes 5 hodin, jediná chmura byla, že v RJ jsou hrozně nepohodlné sedačky a docela nás z toho bolely záda. Pokračovat ve čtení “Balkán lehokolmo 2015 1.část – K moři, chorvatské ostrovy”

Makedonie 2013 – 3. část

Odjezd z Oreše, zastávka v Bitole a Ohrid

V noci nás budí bouřka, blesky létají o sto šest a poté se spouští prudký déšť. Proto je to tu tak bujné a zelené. Ještě hlídáme vodu, aby nám neprotékala stanem, a když se déšť zklidňuje, pomalu usínáme. Prší až do rána a v dešti se nám balit nechce. Do hodiny naštěstí ustává a my máme šanci stihnout první ranní vlak. Jdeme lesem a skoro nevěříme, že někde tady může být železniční zastávka, natož stanice. Včera jsme ovšem odposlouchali, že tu vlaky staví, tak pokračujeme a jsme zvědaví, kdy se před námi stanice vyloupne. Jakmile se zjeví, nevěříme vlastním očím. Vede sem skutečně jen cestička, po které jsme přišli, a koleje. Železniční budova je bez střechy a prorostlá ostružiním. Vedle ní je voda a u kolejí spoustu odpadků, což svědčí o tom, že sem lidé chodí. Začínáme totiž trochu pochybovat, zda nám tu vlak zastaví. Pokračovat ve čtení “Makedonie 2013 – 3. část”

Makedonie 2013 – 2. část

Přes Petku a Novou Breznicu k Žitínu

Budík jsme dali na pátou, ale zamačkáváme hned několikrát a ze stanu se hrabeme, když už slunce začíná být v plné síle. Co se dá dělat. Aspoň jsme se dospali. Vyrážíme asi o půl deváté a snadno se orientujeme, protože Petka je přímo pod námi.Možná jsme měli přijít jinou cestou, ale přes pole a zahrady se dostáváme k jedné z hlavních příjezdovek, takže směle pokračujeme a místních kluků se ptáme, kde najdeme vodu. Téměř si nerozumíme, ale po chvilce chápou a vedou nás k místnímu napajedlu. Pokračovat ve čtení “Makedonie 2013 – 2. část”

Makedonie 2013 – 1. část

Představuji vám deník z naší první výpravy do země zaslíbené. V srpnu 2013 jsme uskutečnili přechod od jezera Matka na Soluňskou Glavu, a pak se krátce podívali k Ohridu. Tentokráte je vše zachyceno v trochu jiném stylu. Deník psala Marsi a stihla to ještě na cestě. Vše bylo na papír zaznamenáno začerstva, takže čekejte více detailů, emocí a také větší cit pro jazyk český. Pokračovat ve čtení “Makedonie 2013 – 1. část”

Makedonie 2014 – 2. část

Den 5. Pod Piribreg

Odpočinkový den, ploužíme se po hřebeni, děláme hodně zastávek, je pod mrakem a nějak na nás dolehnul frmol posledních dní, tak jsme se rozhodli nic nehrotit a kempujeme už pod bývalým lyžařským střediskem Piribreg u pramene. Od stanů vidíme parádně do kraje směr Skopje, kouř z fabriky pod náma, pozorujeme bači s pořádnýma stádama ovcí a cpeme se borůvkama. Pokračovat ve čtení “Makedonie 2014 – 2. část”

Makedonie 2014 – 1. část

V závěru léta 2014 se nám podařilo našetřit 10 dnů na dovolenou. Destinace byla jasná – před rokem nás učarovala Makedonie, takže jsme chtěli pokračovat v jejím poznávání. Místo standardního trýznění těla dlouhými pochody jsme tentokrát přeřadili do režimu pohoda, v horách se více poflakovali. Následující deník proto není nejvhodnějším popisem hor pro lidi, kteří by se do stejných míst rádi vypravili, ale spíš zachycuje srdečnou atmosféru tohoto neuvěřitelného kraje. Pokračovat ve čtení “Makedonie 2014 – 1. část”

Okolo hranic – 4. a 5. etapa

4. etapa Uherský Brod –Šumná

V září 2012 nás čeká jižní Morava, tentokráte na 4 dny. Pája už přezbrojil na lehokolo, já jedu ještě na Šemíkovi. No, a protože naše trasa začíná v Uherském Brodě, domlouvám si s AZUBákama schůzku na vyzkoušení lehokola. Honza Galla mě půjčuje Maxe, učí mě na něm jezdit a já si ho poctivě projíždím do Nivnice. Během chvíle jsem si leháro naprosto zamiloval. Vrátili jsme se a pak jsem přesednul zpátky na Šemíka. No, nejradši bych pokračoval na leháru… 🙂 Taky jsem ho na podzim pořídil. Pokračovat ve čtení “Okolo hranic – 4. a 5. etapa”