Wildseeloderhaus 2018

 

Na brněnské jarní prázdniny jsme s Honzíkem a Tomem naplánovaly výlet na winterraum. Dlouho to vypadalo na návštěvu Klagenfurter hütte v Karavankách. Pár dnů před odjezdem ale přišla na jihu Rakouska sněhová kalamita a lavinové nebezpečí se tam zvedlo na 4. stupeň. Proto jsem na poslední chvíli začal shánět nějakou rozumnou alternativu. Po intenzivní pátrací akci mě jako favorit vypadl Wildseeloderhaus v Kitzbühelských Alpách. Nabízel jednoduchý a bezpečný přístup, dále pak na stránkách chaty psali  že winterraum není zamknutý a když jsem ho vygooglil, tak se na mě usmála fotka luxusní cimry s topením. Nevýhodou byla poměrně dlouhá cesta z Brna(500km), která v kombinaci s velkým převýšením od parkoviště k chatě (1000 výškových metrů) slibovala zážitkový první den. Řekli jsme si, že se hecneme a dáme to. Ono by si šlo pomoci lanovkou z Fieberbrunnu, ale toho jsme se štítili a zvolili čistou variantu výstupu pěšky.

 

Noc na wildalmu

Před odjezdem jsme si dali soustředění v pivnici u Bomby, které se nepříjemně protáhlo. Ranní vstávání ve 4 bylo bolestné a celou cestu jsme v podstatě protrpěli. Do Fieberbrunnu jsme přijechali před polednem, auto nechali pod hlavním parkovištěm střediska a ve 12 jsme už byli připravení na startu. Střídavě jsme postupovali krajem sjezdovek a lesem, po několika nepovedených zkratkách už jsme z časových důvodů dávali přednost sjezdovkám. Nevyspalý tým postupoval pomalu a s přibývajícími hodinami bylo jasné, že dosažení chaty za světla se už asi nepovede. Na Lärchfilzkogel jsme dorazili až cca hodinu před soumrakem, překulili se k salašnické osadě Wildalm, kde nám už definitivně došli síly i světlo a rozhodli jsme se přespat na terase jedné z chat. Měli jsme stan pro 2, který se ve 3 lidech celkem slušně zafuněl. Tomova výbava nebyla na podobné akce úplně ideální, ale něco jsem mu popujčovali a navíc je Tom Valach a ti jsou jak známo odolní 🙂

Ráno jsme se probudili do azurového dne s lehkou ranní mlhou v údolích. Natěšení na teplo chaty jsme vyrazili vzhůru. Při příchodu naše nadšení opadlo, protože všechny dveře byly zamknuté. Přestože jsme si byly celkem jistí, které jsou od winterraumu, neházeli jsme flintu do žita a pokusili se odkopat zavátou stranu chaty, abychom po hodině zjistili, že se dobýváme do dřevníku. Volal jsme správci, ale ten byl nedostupný. Popravdě řečeno, vůbec se nedivím, že je chata zavřená, protože se k ní lze freeridem dostat od sjezdovek na druhé straně kotle, takže nevítaných návštěvníků by se tu asi našlo dost. Jen škoda, že tu informaci nenapsali na stránky chaty. V nádherném slunečném dni jsme si nenechali zkazit náladu. Řekli jsme si, že dnes už nebudeme nic hrotit a na zbytek odpoledne se vyvalili před chatkou a střídavě se opalovali, vařili a zevlili. Večer jsme postavili stan na deskách z laviček, které jsme našli pod chatou a dali si venkovní repete.

Lärchfilzkogel

Kotel Wildsee

Wildseeloderhaus. Dole winterraum, nahoře letní chata

Zevling

Vypůjčená podlážka pod stan

3. den přišla fronta, ráno byla mlha a podle předpovědi měla začít hustě sněžit. za daných okolností jsme se rozhodli, že nemá cenu více mrznout. Díru v mracích jsme využili a ztečí vzali vrch Henne. Tím jsme se na chvíli dostali nad hranici mraků a slunce krásně promítalo naše stíny na mraky kousek pod námi. Po návratu z Henne jsme rychle zabalili a vyrazili k autu. Postupovali jsme na přímo ve stopách freerideristů, což bylo velmi zábavné. Byly na to super podmínky, prašánek, kterého byli snad 3 metry (letos tu byla opravdu výjimečná sněhová nadílka). Auto stálo na svém místě a tak jsme se mohli odporoučet směr ČR.

V Kuchyni

Výstup na Henne, pod námi naše stíny v duze

Henne

Sestup příjemným prašanem

Příspěvek byl publikován v rubrice Makedonie se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
27 − 2 =